Plnění rozpočtu

Komise je pověřena plněním rozpočtu ve spolupráci s členskými státy. Politickou kontrolu nad ní vykonává Evropský parlament.

Právní základ

• Články 290, 291, 317, 318, 319, 321, 322 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a článek 179 Smlouvy o Euratomu.
• Finanční nařízení, tj. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie.
• Interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů.

Cíl

Zajistit, aby byly veřejné prostředky vynakládány odpovídajícím způsobem, v souladu se zásadami dodržování předpisů a výkonnosti a s ohledem na hodnoty Evropské unie.

Postupy

A. Pravidla plnění rozpočtu

Komise je pověřena plněním rozpočtových příjmů a výdajů ve spolupráci s členskými státy.

Plnění rozpočtu zahrnuje dvě základní operace: přijetí rozpočtového závazku a provedení platby. Prostředky na závazky jsou finanční prostředky vyčleněné na projekty, které se EU rozhodla financovat. Prostředky na platby jsou skutečné finanční prostředky vyplacené na současné a minulé závazky.

Plnění rozpočtu probíhá v mezích prostředků schválených víceletým finančním rámcem (VFR) a v souladu se Smlouvami a ustanoveními finančního nařízení. Oblast působnosti finančního nařízení je horizontální a uplatňuje se na veškeré příjmové a výdajové oblasti. Další pravidla použitelná pro plnění rozpočtu lze nalézt v odvětvových nařízeních týkajících se příslušných politik EU.

Jednou z hlavních zásad je řádné finanční řízení[1], které je definováno těmito třemi zásadami:

• hospodárnost, což znamená nejvýhodnější cenu,
• efektivnost, což znamená co nejlepší vztah mezi použitými zdroji a dosaženými výsledky,
• účinnost, což znamená dosažení cílů.

V souladu s těmito zásadami je plnění rozpočtu zaměřeno na výkonnost.

Kromě toho je zajištěno respektování hodnot EU, dodržování Listiny základních práv Evropské unie a ochrana finančních zájmů EU (viz další informace o příjmech EU).

B. Způsoby plnění rozpočtu

Komise může plnit rozpočet jedním z těchto způsobů[2]:

• přímo prostřednictvím svých útvarů nebo výkonných agentur („přímé řízení“),
• přenesením pravomoci na členské státy („sdílené řízení“),
• nepřímo tak, že úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověří subjekty nebo osoby, např. země mimo EU nebo mezinárodní organizace („nepřímé řízení“).

V praxi je přibližně 70 % rozpočtu čerpáno v rámci sdíleného řízení (kdy členské státy rozdělují finanční prostředky a spravují výdaje), zhruba 20 % je čerpáno v rámci přímého řízení Komisí nebo jejími výkonnými agenturami a zbylých 10 % v rámci nepřímého řízení[3].

Ostatní orgány EU odpovídají za plnění svých oddílů rozpočtu (viz další informace o výdajích EU).

C. Jak je plnění rozpočtu monitorováno?

Na všechny způsoby plnění rozpočtu se uplatňují vnitřní kontroly. Vnitřní kontrola plnění rozpočtu posuzuje, zda jsou dodržovány zásady hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti. Další důležitý aspekt se týká předcházení nesrovnalostem, které zahrnují podvody, korupci, střety zájmů a dvojí financování, jejich odhalování a nápravu[4]. Plnění rozpočtu probíhá tak, aby byly dodrženy právní předpisy Unie pro veřejné zakázky (dodávky, práce a služby).

Účetní pravidla Komise vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor stanovených Mezinárodní federací účetních. V současné době se také pracuje na vývoji účetních standardů EU pro veřejný sektor s cílem harmonizovat účetnictví veřejného sektoru v EU.

Systém pro finanční transparentnost poskytuje informace o příjemcích finančních prostředků přímo řízených Komisí. Každý členský stát odpovídá za zveřejňování údajů o příjemcích finančních prostředků EU, které spravuje prostřednictvím sdíleného řízení. Kromě toho systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů chrání finanční zájmy EU tím, že umožňuje zavčas odhalit, vyloučit a finančně postihnout nespolehlivé osoby a subjekty, které žádají o prostředky EU nebo uzavřely právní závazky s Komisí nebo s jinými orgány či institucemi.

Evropský účetní dvůr zkoumá plnění rozpočtu, neboť jeho úlohou je audit všech operací souvisejících s rozpočtem EU. Členské státy jsou v případě nesprávného plnění rozpočtu potrestány: tyto ztráty příjmů rozpočtu EU jsou kompenzovány žádostí o vrácení finančních prostředků, které byly neoprávněně přiděleny vládami členských států.

Úloha Evropského parlamentu

Evropský parlament plní klíčovou úlohu při zajišťování institucionální rovnováhy v EU. Pokud jde o rozpočtové pravomoci:

• Parlament je jednou ze dvou složek rozpočtového orgánu a přijímá rozhodnutí o ročním rozpočtu na stejné úrovni jako Rada,
• Parlament je jediným orgánem příslušným k udělení absolutoria, a kontroluje tak plnění rozpočtu.

Parlament také může plnění rozpočtu ovlivnit svou legislativní a nelegislativní činností, např. svými zprávami a usneseními nebo položením otázek k ústnímu nebo písemnému zodpovězení Komisi.

A. Rozpočtový proces

Evropský parlament stanoví roční rozpočet EU společně s Radou (viz další informace o rozpočtovém procesu), tj. přidělování finančních prostředků v rámci parametrů stanovených ve víceletém finančním rámci. V průběhu jednání o rozpočtu může Parlament navrhnout, aby byly finanční prostředky zapsány „do rezervy“, pokud má pochybnosti zejména o odůvodnění daných výdajů nebo o schopnosti Komise je provádět. Uvolnění těchto finančních prostředků je pozastaveno, dokud není splněn soubor předem stanovených podmínek.

Po přijetí může být rozpočet během svého plnění stále měněn prostřednictvím návrhů opravných rozpočtů a rozhodnutí o převodech, pokud je schválí Parlament a Rada. Během plnění rozpočtu však Komise hraje vedoucí úlohu tím, že přijímá pracovní programy a rozhodnutí o financování a provádí samostatné převody (tj. převody nepodléhající schválení Parlamentem a Radou) v případech, kdy to právní předpisy, včetně finančního nařízení, umožňují[5].

Interinstitucionální dohoda týkající se rozpočtu stanoví rozpočtovou spolupráci mezi Komisí, Radou a Parlamentem. Konají se pravidelná interinstitucionální setkání s cílem posoudit plnění rozpočtu, zejména pokud jde o prostředky na platby, aby bylo zajištěno hladké provádění programů EU a plnění všech finančních závazků[6].

B. Postup udělování absolutoria

Postup udělování absolutoria (viz další informace o rozpočtové kontrole) umožňuje Parlamentu, aby hodnotil výdaje EU ex post na základě výroční zprávy Evropského účetního dvora, která posuzuje věrohodnost, legalitu a správnost výdajů a příjmů EU.

Udělení absolutoria je rozhodnutím Parlamentu, které odráží jeho závěry ohledně způsobu, jakým Komise a další orgány a instituce EU provedly svůj úkol, kterým je plnění rozpočtu EU. Parlament může rovněž přijmout usnesení o udělení absolutoria, v němž stanoví požadavky a doporučení týkající se plnění rozpočtu a požádá například o procedurální změny.

Tento proces parlamentního dohledu nad plněním rozpočtu pomáhá zajistit dodržování příslušných požadavků právního a regulačního rámce a náležité respektování zásady řádného finančního řízení.

Z důvodu nových nástrojů financování, jako je Nástroj pro oživení a odolnost, se Komise stále více posouvá pryč od tradičního přístupu úhrady nákladů směrem k propojení plateb s plněním milníků a cílů. Parlament zejména zdůraznil, že je třeba řešit nedostatky ve finančních kontrolách, a varoval před riziky plynoucími z nedostatku údajů, které by umožnily ověření souladu se zásadou řádného finančního řízení, což brání dohledu, transparentnosti a demokratické odpovědnosti[7].

Další informace k tomuto tématu naleznete na internetových stránkách Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu.

Marine MANZINELLO

10-2025