Evropský výbor regionů

Evropský výbor regionů tvoří 329 členů zastupujících regionální a místní orgány 27 členských států Evropské unie. Vydává stanoviska, pokud Smlouvy ukládají povinnost konzultací nebo je-li s ním záležitost konzultována dobrovolně, popřípadě může vydávat stanoviska z vlastního podnětu. Jeho členové nejsou vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci nezávisle v obecném zájmu Evropské unie.

Právní základ

Čl. 13 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii (SEU), články 300 a 305 až 307 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a různá rozhodnutí Rady o jmenování členů a náhradníků ve Výboru regionů navržených členskými státy na pětileté funkční období.

Cíle

Evropský výbor regionů byl založen v roce 1994 po vstupu Maastrichtské smlouvy v platnost a je poradním orgánem, který zastupuje regionální a místní orgány v Evropské unii. Prosazuje jejich zájmy formou stanovisek, které předkládá Radě a Komisi. Členy mohou být například představitelé regionálních orgánů, starostové nebo volení či nevolení zástupci regionů a měst z 27 členských států EU.

Výbor regionů, jak se definoval v prohlášení o svém poslání, je politické shromáždění volených regionálních a místních zástupců, kteří působí ve prospěch evropské integrace. Výbor regionů zajišťuje institucionální zastoupení všech území, regionů, měst a obcí EU.

Jeho posláním je zapojovat regionální a místní orgány do evropského rozhodovacího procesu, a podporovat tak větší účast občanů na tomto procesu. Jedná se o politický orgán, který sdružuje regionální a místní volené zástupce v Evropě a posiluje jejich postavení. Má 329 členů a 329 náhradníků. Členové jsou vybíráni z 1 milionu regionálních a místních politiků a společně zastupují 300 regionů EU, 100 000 místních orgánů a téměř 450 milionů občanů.

Aby mohl lépe plnit tuto úlohu, Výbor regionů po dlouhou dobu usiloval o to, aby mu bylo přiznáno právo obrátit se v případě nedodržování zásady subsidiarity na Soudní dvůr. K tomu došlo vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, v souladu s článkem 8 protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality.

V souladu se třemi politickými prioritami Výboru regionů na období 2025–2030, které byly přijaty 15. května 2025, musí být veškerá rozhodnutí přijatá na úrovni EU s cílem řešit zásadní společenské změny, jimž dnes vesnice, města a regiony čelí, přijímána co nejblíže občanům v souladu se zásadou subsidiarity.

Priorita č. 1 – soudržnost (hospodářská, sociální a územní): zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím místně orientovaných politik a místních inovačních ekosystémů; navrhování rozpočtu EU na období po roce 2027 ve spolupráci s místními a regionálními orgány; zajištění spravedlivé transformace s cílem zvládnout socioekonomické dopady ekologické, digitální a demografické transformace; řešení závažné krize v oblasti bydlení s cílem zajistit udržitelné a cenově dostupné bydlení pro všechny.

Priorita č. 2 – odolnost: zajištění schopnosti reagovat na přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem, bezpečnostní hrozby a hospodářskou a politickou nestabilitu; posílení Evropské územní spolupráce; řešení změny klimatu prostřednictvím přizpůsobování se této změně a jejího zmírňování; zajištění vodohospodářské odolnosti; dosažení čisté, bezpečné a cenově dostupné energie; vytvoření evropské zdravotní unie; podpora silné společné zemědělské politiky; a posílení připravenosti a obranných schopností Evropy, mimo jiné prostřednictvím Aliance pro obnovu Ukrajiny.

Priorita č. 3 – blízkost: přiblížení Evropy občanům posílením kapacity místních samospráv; řešení demografických změn prostřednictvím politiky soudržnosti a místně orientovaných řešení; ochrana a posílení místní demokracie a účasti občanů; prosazování rovnosti žen a mužů ve všech politikách EU a zajištění rovného zastoupení v politickém životě; provádění strategie EU pro mládež s cílem poskytnout mladým lidem lepší příležitosti k učení a práci.

Organizace

A. Složení (článek 305 SFEU, rozhodnutí Rady (EU) 2019/852[1])

1. Počet křesel a jejich rozdělení mezi jednotlivé členské státy

V souladu s ustanoveními rozhodnutí Rady ze dne 21. května 2019, kterým se stanoví složení Výboru regionů (EU) 2019/852), sestává Evropský výbor regionů z 329 členů a stejného počtu náhradníků, přičemž počet členů zastupujících jednotlivé státy je stanoven takto:

• 24 za Německo, Francii a Itálii,
• 21 za Španělsko a Polsko,
• 15 za Rumunsko,
• 12 za Rakousko, Belgii, Bulharsko, Českou republiku, Řecko, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko a Švédsko,
• 9 za Chorvatsko, Dánsko, Finsko, Irsko, Litvu a Slovensko,
• 7 za Lotyšsko, Estonsko a Slovinsko,
• 6 za Kypr a Lucembursko,
• 5 za Maltu.

2. Způsob jmenování

Členové Výboru regionů jsou na návrh příslušných členských států jmenováni jednomyslným rozhodnutím Rady na dobu pěti let (článek 305 SFEU). Na období od 26. ledna 2025 do 25. ledna 2030 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2025/71 ze dne 10. prosince 2024 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů. Členové mohou být jmenováni opakovaně. Jmenovaní členové mají buď volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku, nebo jsou politicky odpovědní volenému shromáždění (čl. 300 odst. 3 SFEU). Jakmile se ve Výboru regionů v souvislosti s ukončením jejich volebního období (např. na konci regionálního či místního mandátu, na základě něhož byl člen navržen) uvolní křeslo člena nebo náhradníka, je třeba vydat zvláštní rozhodnutí Rady.

B. Struktura (článek 306 SFEU)

Výbor regionů volí ze svých členů předsedu a předsednictvo na dobu dva a půl roku. Přijímá svůj jednací řád na základě článku 306 SFEU a předkládá jej Radě ke schválení. Jednací řád stanoví, že Výbor regionů musí pořádat plenární zasedání alespoň jednou za tři měsíce, ale obvykle se koná šest plenárních zasedání ročně. V současné době v něm působí šest politických skupin odpovídajících politické příslušnosti jeho členů.

Předsedové těchto skupin se scházejí v rámci konference předsedů, která připravuje činnost plenárního shromáždění, předsednictva a komisí a usnadňuje hledání politického konsensu o rozhodnutích, která mají být přijata.

Plenárním zasedáním předsedá předseda Výboru regionů (článek 306 SFEU). Hlavním úkolem plenárního zasedání je přijímat stanoviska, zprávy a usnesení, návrhy odhadů výdajů a příjmů Výboru regionů a na začátku každého období jeho politický program, volit předsedu, prvního místopředsedu a ostatní členy předsednictva, vytvářet politické komise v rámci tohoto orgánu a přijímat a revidovat jeho jednací řád.

Činnost Výboru regionů se odehrává v rámci šesti specializovaných komisí, které vypracovávají stanoviska a usnesení, která jsou předkládána plenárnímu zasedání ke schválení: Komise pro občanství, správu, institucionální a vnější věci, Komise pro politiku územní soudržnosti a rozpočet EU (COTER), Komise pro hospodářskou politiku, Komise pro životní prostředí, změnu klimatu a energetiku, Komise pro přírodní zdroje, a Komise pro sociální politiku, vzdělávání, zaměstnanost, výzkum a kulturu.

V zájmu efektivity provozu sdílí Evropský výbor regionů několik útvarů svého stálého sekretariátu (celkem přibližně 500 zaměstnanců) v Bruselu (viz protokol č. 6 o umístění sídel orgánů a některých institucí, subjektů a útvarů EU) se sekretariátem Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV). Výbor regionu (oddíl 7 rozpočtu EU) disponuje správním rozpočtem ve výši přibližně 128,6 milionu EUR(rozpočet na rok 2025).

Pravomoci

A. Stanoviska vydávaná na žádost jiných institucí a orgánů

1. Povinné konzultace

V některých záležitostech jsou Rada a Komise před přijetím rozhodnutí povinny konzultovat s Výborem regionů. Jedná se o tyto oblasti:

• všeobecné a odborné vzdělávání a mládež (článek 165 SFEU),
• kultura (článek 167 SFEU),
• veřejné zdraví (článek 168 SFEU),
• transevropské sítě v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky (článek 172 SFEU),
• hospodářská a sociální soudržnost (články 175, 177 a 178 SFEU).

2. Nepovinné konzultace

Komise, Rada a Parlament se mohou na Výbor regionů obrátit se žádostí o konzultaci i v jakékoli jiné záležitosti, pokud to uznají za vhodné.

V případě konzultace ze strany Parlamentu, Rady či Komise (ať se jedná o povinnou, či nepovinnou konzultaci) mohou tyto orgány stanovit pro vydání stanoviska lhůtu (alespoň jeden měsíc v souladu s článkem 307 SFEU). Po uplynutí stanovené lhůty mohou jednat i bez tohoto stanoviska. Příkladem dobrovolné spolupráce je dohoda, kterou v prosinci 2020 uzavřely Komise a Výbor regionů ohledně partnerství v oblasti integrace migrantů s cílem spojit síly a podpořit tak úsilí zaměřené na integraci v rámci měst a regionů EU. Toto partnerství navazuje na iniciativu Evropského výboru regionů „Města a regiony za integraci migrantů“ z roku 2019 a poskytuje evropským starostům a regionálním představitelům politickou platformu pro sdílení informací a prezentaci příkladů úspěšné integrace migrantů a uprchlíků.

B. Vydání stanoviska z vlastního podnětu

1. Výbor regionů je informován vždy, když se uskuteční konzultace s EHSV, a může rovněž vydat stanovisko k dané věci, pokud se domnívá, že se týká regionálních zájmů.
2. Výbor regionů může v zásadě vydat stanovisko, kdykoli to uzná za vhodné. Výbor regionů například vydal z vlastního podnětu stanoviska v následujících oblastech: malé a střední podniky, transevropské sítě, cestovní ruch, strukturální fondy, zdraví (boj proti drogám), průmysl, rozvoj měst, vzdělávací programy a životní prostředí.

C. Předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie – soudní přezkum ex post

Výbor rovněž může podat žalobu k Soudnímu dvoru za účelem ochrany výsad, které mu byly přiděleny (článek 263 SFEU). Jinými slovy, může k Soudnímu dvoru podat žalobu, pokud se domnívá, že nebyl konzultován a mělo tomu tak být, anebo pokud nebyly konzultační postupy správně uplatněny (neplatnost aktů (1.3.10)).

Právo podat žalobu, podle článku 8 protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, připojeného k Lisabonské smlouvě, umožňuje Výboru regionů požádat Soudní dvůr, aby ověřil, zda legislativní akt spadající do pravomoci Výboru je v souladu se zásadou subsidiarity.

Úloha Evropského parlamentu

Podle jednacího řádu Parlamentu (příloha VI bod XIV) je Výbor pro regionální rozvoj (REGI) příslušný pro záležitosti týkající se vztahů s Výborem regionů, organizacemi pro meziregionální spolupráci a s orgány místní a regionální samosprávy.

Dohoda o spolupráci mezi Evropským parlamentem a Výborem regionů ze dne 5. února 2014 byla nahrazena novou dohodou o spolupráci ze dne 14. května 2024, ačkoli některá ustanovení dohody z roku 2014 týkající se administrativní spolupráce mezi Parlamentem, Výborem regionů a EHSV zůstávají v platnosti.

Dohoda o spolupráci mimo jiné stanoví:

• strategickou spolupráci na politické úrovni (například předseda Parlamentu se jednou ročně účastní plenárního zasedání Výboru regionů a konference předsedů Parlamentu a Výboru regionů se schází k projednání témat společného zájmu),
• legislativní spolupráci (např. Parlament a Výbor regionů zvou recipročně zpravodaje druhého orgánu na své schůze a slyšení a usnadňují účast zpravodajů Parlamentu na schůzích regionálních parlamentů s legislativními pravomocemi nebo městských rad),
• spolupráci v oblasti zlepšování právní úpravy a subsidiarity (například Výbor regionů provádí předem posuzování územního dopadu nebo ex post posuzování územního vlivu řady právních předpisů a výdajových programů EU),
• spolupráci při přípravě voleb do Evropského parlamentu a v návaznosti na ně.

Od roku 2008 organizují výbor REGI a komise COTER společné každoroční setkání v rámci akce „Evropský týden regionů a měst“.

Christophe BEAUDOUIN

11-2025