Dialog s církvemi, náboženskými sdruženími či společenstvími a filozofickými a nekonfesními organizacemi
V dnešní rozmanité Evropě významně přispívá společnosti mnoho církví, náboženství a filozofických organizací. Instituce Evropské unie vedou s těmito náboženskými a nekonfesními organizacemi otevřený dialog a Evropský parlament s nimi aktivně komunikuje při tvorbě politik EU.
Souvislosti
Článek 17 Smlouvy o fungování EU (SFEU), jež zavedla Lisabonská smlouva, poprvé stanoví právní základ pro otevřený, transparentní a pravidelný dialog mezi orgány EU a církvemi, náboženskými sdruženími a filozofickými a nekonfesními organizacemi. Článek uvádí:
- „Unie uznává postavení, které podle vnitrostátního práva mají církve a náboženská sdružení či společenství v členských státech, a nedotýká se jej.
- Unie stejným způsobem uznává postavení, které podle vnitrostátního práva mají nekonfesní organizace.
- Unie udržuje otevřený, transparentní a pravidelný dialog s těmito církvemi a organizacemi, přičemž uznává jejich identitu a jejich osobitý přínos.“
Zatímco první dva odstavce tohoto článku zajišťují zvláštní status podle vnitrostátního práva církvím a náboženským sdružením či společenstvím a také filozofickým a nekonfesním organizacím s podobným statusem, odstavec 3 vyzývá orgány EU, aby s těmito církvemi a organizacemi udržovaly otevřený, transparentní a pravidelný dialog.
Evropský parlament provedl ustanovení Smlouvy tím, že jeho předsedkyně jmenovala místopředsedu odpovědného za vedení dialogu. Stávající místopředsedkyní odpovědnou za dialog podle článku 17 je paní Antonella Sbernová.
Sdělení místopředsedkyně Evropského parlamentu Antonelly Sbernové
Dialog mezi Evropským parlamentem a církvemi, náboženskými sdruženími, filozofickými a nekonfesními organizacemi podle článku 17 Smlouvy o fungování EU (SFEU) hraje velmi důležitou roli, a to zejména dnes, kdy je celosvětová situace stále napjatější, složitější a provázejí ji neustálé změny.
Je mi proto ctí, že mne místopředsedkyně Roberta Metsolová pověřila, abych se coby místopředsedkyně Evropského parlamentu zabývala touto problematikou. Dialog vedený na základě článku 17 SFEU slouží jako východisko k řešení výzev naší doby. Nabízí prostor pro diskusi a sdílení různých úhlů pohledu a názorů, který nám může pomoci dosáhnout společného porozumění otázkám, jež mají pro budoucnost Evropy zásadní význam.
Chceme-li na tyto výzvy účinně reagovat, musíme si vzájemně otevřeně naslouchat a usilovat o pochopení potřeb druhé strany. Tento inkluzivní přístup je zcela klíčový, jelikož Evropská unie není pouze hospodářská organizace. Evropská unie je projekt, který zásadně formuje a ovlivňuje životy svých občanů, je založen na respektování lidské důstojnosti a podporuje úsilí o společné blaho.
V této souvislosti tvoří církve, náboženské skupiny i nekonfesní a filozofické organizace se svými rozmanitými perspektivami nedílnou součást každodenního života mnoha Evropanů. Jsou hluboce zakořeněny ve společenstvích, která najdeme ve všech 27 členských státech, ať už ve velkých či malých městech nebo na venkově.
Jsem pevně přesvědčena o tom, že prosazování a rozvíjení dialogu podle článku 17 má velký význam pro podporu hlubšího porozumění, vzájemného poznání a mírového soužití, což následně posílí naši demokracii, neboť se zvýší její odolnost, inkluzivita a vstřícnost vůči potřebám všech občanů.
Otevřený a konstruktivní dialog může být skutečným obohacením pro rozhodovací proces v Evropské unii. Může vést k tomu, že tento proces bude transparentnější a participativnější a bude klást větší důraz na společné blaho, především v době, kdy jsou politické a sociální výzvy stále propojenější, složitější a často obtížně interpretovatelné.