Evropská územní spolupráce
Evropská územní spolupráce (EÚS) je jedním z cílů politiky soudržnosti. Jejím úkolem je řešit přeshraniční problémy a společně rozvíjet potenciál různých území. Činnosti v oblasti spolupráce jsou podporovány Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR), a to prostřednictvím tří klíčových prvků: přeshraniční spolupráce, nadnárodní spolupráce a meziregionální spolupráce.
Právní základ
Článek 178 Smlouvy o fungování Evropské unie a nařízení (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013.
Obecná ustanovení
EÚS je součástí politiky soudržnosti od roku 1990. V programovém období 2014–2020 bylo poprvé v dějinách evropské politiky soudržnosti přijato zvláštní nařízení, které pokrývá činnosti v oblasti EÚS za podpory EFRR. Tato praxe pokračuje i v období 2021–2027.
EÚS je cílem politiky soudržnosti a je navržena tak, aby řešila problémy, které přesahují státní hranice a vyžadují společné řešení, a aby na základě spolupráce rozvíjela potenciál různých území.
Období 2021–2027 znamená další rozvoj meziregionální spolupráce (Interreg). Spolupráce s partnerskými zeměmi je posílena prostřednictvím nástroje Interreg pro předvstupní pomoc (NPP) a programu Interreg NEXT a prostřednictvím integrace specializované složky pro spolupráci mezi nejvzdálenějšími regiony EU a jejich sousedními zeměmi.
Evropská územní spolupráce v období 2021–2027
V roce 2021 zahájila EU nové víceleté programové období. Pravidla pro EÚS na období 2021–2027 byla stanovena v nařízení o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg). Hlavními cíli podpory územní spolupráce v tomto období je posílení správy založené na spolupráci a zajištění bezpečnosti a ochrany Evropy. V období 2021–2027 má EÚS čtyři složky:
- Přeshraniční spolupráce (Interreg složka A) podporuje spolupráci mezi společnou klasifikací územních statistických jednotek (NUTS 3), která pokrývá regiony alespoň ze dvou různých členských států, jež leží přímo na hranicích nebo v jejich blízkosti. Jejím cílem je řešit společné výzvy, které byly jako takové společně identifikovány v příhraničních regionech, a uvolnit nevyužitý růstový potenciál v příhraničních oblastech a zároveň také posílit proces spolupráce za účelem celkového harmonického rozvoje Unie.
- Nadnárodní spolupráce (Interreg složka B) umožňuje spolupráci na větších nadnárodních územích nebo v přímořských oblastech a zapojuje celostátní, regionální a místní programové partnery v členských státech. Některé programy však zahrnují země mimo EU, jako jsou Island a Lichtenštejnsko, partnerské země procesu rozšíření a sousedství a zámořské země a území s cílem dosáhnout vyššího stupně územní integrace. Nadnárodní spolupráce prováděná nejvzdálenějšími regiony spadá do samostatné složky. Interreg složka B podporuje širokou škálu projektových investic souvisejících s inovacemi a ekologickou a digitální transformací.
- Meziregionální spolupráce (Interreg složka C) funguje na celoevropské úrovni a zahrnuje všechny členské státy EU a partnerské státy. Vytváří sítě pro rozvoj osvědčených postupů a usnadňuje výměnu a předávání zkušeností úspěšných regionů. Jedná se o nástroj k posílení soudržnosti a překonání současných i budoucích výzev
- Cílem spolupráce v nejvzdálenějších regionech (Interreg složka D) je umožnit nejvzdálenějším regionům co nejúčinnější a nejjednodušší spolupráci se sousedními zeměmi a územími. Za tímto účelem umožňuje nařízení Interreg spravovat vnější fondy i EFRR podle stejného souboru pravidel. V rámci složky D se proto mohou vyhlašovat výzvy ke kombinovanému financování prostřednictvím EFRR a Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, který je hlavním nástrojem EU pro mezinárodní partnerství v oblasti udržitelného rozvoje, změny klimatu, demokracie, veřejné správy, lidských práv, míru a bezpečnosti v zemích sousedících s EU.
Nařízení rovněž zavádí spolupráci mimo EU, která podporuje udržitelný rozvoj a dobré sousedské vztahy mezi členskými státy EU a zeměmi procesu rozšíření a zeměmi sousedství a mezi nejvzdálenějšími regiony EU a jejich sousedy. Programy vnější spolupráce EU se vztahují na EU a její sousední země a přispívají k cílům tří politik EU: politiky soudržnosti, politiky rozšíření (rozšíření EU o nové členy) a politiky sousedství. Nařízení zahrnuje spolupráci se západním Balkánem a Tureckem prostřednictvím NPP, stanoví přípravná opatření pro budoucí členství v Unii a podporuje proces přistoupení. Po ruské invazi na Ukrajinu a v souladu s omezujícími opatřeními EU pozastavila Komise spolupráci s Ruskem a Běloruskem v programech přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství a jejich účast v programech Interreg NEXT na období 2021–2027.
V programovém období 2021–2027 je na EÚS vyčleněno přibližně 8 miliard EUR (v cenách roku 2018, tj. z hlediska hodnoty měny v roce 2018). Tyto prostředky jsou rozděleny následujícím způsobem:
- 72,2 % (tj. celkem 5 812 790 000 EUR) na pozemní a námořní přeshraniční spolupráci;
- 18,2 % (tj. celkem 1 466 000 000 EUR) na nadnárodní spolupráci;
- 6,1 % (tj. celkem 490 000 000 EUR) na meziregionální spolupráci;
- 3,5 % (tj. celkem 281 210 000 EUR) na spolupráci nejvzdálenějších regionů.
Úloha Evropského parlamentu
U nařízení Interreg se postupovalo řádným legislativním postupem, a Parlament tudíž mohl dosáhnout dohody na stejné úrovni s Radou. Při jednáních o politice soudržnosti na období 2021–2027 prosazoval Parlament větší rozpočet pro programy EÚS a jednodušší pravidla a postupy. Parlament aktivně prosazoval větší podporu malých a občanských projektů (people-to-people) a větší zaměření na otázky klimatu a sociální otázky. Parlament rovněž věnoval zvláštní pozornost specifickým problémům nejvzdálenějších regionů.
V roce 2018 navrhla Komise nařízení o evropském přeshraničním mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu. Navrhla dobrovolný mechanismus pro sousedící regiony podél pozemních hranic EU s cílem usnadnit společné projekty tím, že v případě potřeby se umožní uplatňování právních předpisů sousedních členských států. Parlament návrh Komise přijal, Rada tak však neučinila. Vzhledem k obavám členských států ohledně jeho dobrovolné povahy, administrativní zátěže, uznání stávajících mechanismů a důsledků pro ústavní právo se Rada nakonec rozhodla práci na návrhu přerušit.
V následujících dvou letech se Výbor pro regionální rozvoj soustředil na to, aby buď Rada přistoupila k jednání, nebo aby motivoval Komisi ke změně návrhu. Konečně v září 2023 Parlament přijal usnesení, v němž vyzval Komisi, aby předložila pozměněný návrh s cílem dosáhnout rovnováhy mezi oběma spolunormotvůrci. Vzhledem k nejnovějším trendům v oblasti mobility pracovních sil uvnitř EU a potřebě řešit demografické, sociální, hospodářské a environmentální výzvy se Parlament domnívá, že by Unie měla zintenzivnit úsilí o odstranění přeshraničních překážek. Usnesení vyzývá ke zjednodušení koordinačního rámce s cílem účinně řešit právní a správní překážky, zdvojování činnosti a zbytečnou administrativní zátěž.
V návaznosti na usnesení Parlamentu zveřejnila Komise v prosinci 2023 pozměněný návrh. Tento návrh zohledňuje obavy a doporučení obou spolunormotvůrců a zároveň zachovává své původní zaměření na řešení překážek, které mají dopad na přeshraniční komunity. V návaznosti na interinstitucionální jednání bylo dosaženo kompromisů. Tyto kompromisy odrážejí hlavní priority Parlamentu a zavádějí nový název nařízení, Nástroj pro rozvoj a růst příhraničních regionů (BRIDGEforEU). V květnu 2025 přijal Parlament ve druhém čtení nařízení (EU) 2025/925, čímž úspěšně dokončil dlouhý legislativní proces.
Konečné nařízení stanoví rámec, který usnadňuje zjišťování a řešení právních a správních překážek, jež brání přeshraničním veřejným službám, infrastruktuře a spolupráci v pozemních a námořních příhraničních regionech. Účast je dobrovolná a členské státy, které se k účasti rozhodnou, mohou zřídit přeshraniční koordinační místa nebo určit příslušný orgán. Komise pak vede jednotný rejstřík přeshraničních spisů pro celou EU.
Další informace k tomuto tématu naleznete na internetových stránkách Výboru pro regionální rozvoj.
Kelly Schwarz / Rubin Johann HAGELS